Milán

Italské město Milán Město Milán (Miláno, Milano, Milan) je oblíbenou destinací zvláště zahraničních turistů. A není divu. Lákadel zde najdeme více než dost. Mimo četných památek zde mohou turisté navštívit mnohé kulturní akce nebo se mohou vydat na nákupy.

Milán se nachází v severní části Itálie na území zvaném Lombardie. Je druhým největším městem Itálie a je bezpochyby uchvacující. Město zabírá plochu bezmála 184 kilometrů čtverečních a počet jeho obyvatel značně přesahuje jeden milion. Tato metropole je rozvinutá i průmyslově, přesto však neztrácí šmrnc. Každý kdo se jen trochu pohybuje ve světě módy nebo designu ví, kam se zajet podívat na ty nejnovější trendy. V Miláně jsou totiž vždy o malý krok napřed.

Největší dominantou Milána je mohutná bílá stavba Milánského dómu. Mezi nejvýraznějšími charakteristikami nemůžeme opominout ani dva přední fotbalové kluby této země. Jsou jimi AC Milán a Inter Milán.

Historie města Milán

Název města Milán pochází z latiny, kde „Mediolanum“ znamená (zřejmě pod vlivem keltštiny) „město uprostřed roviny“.

Prvními osídlovateli území Milána byli pravděpodobně Keltové, konkrétně jejich kmen Insubrů. Později však město pokořili Římané. Významným se město stalo ve 3. století našeho letopočtu, kdy ho císař Dioklecián po rozpadu Římské říše ustanovil hlavním městem západořímské říše. (Hlavním městem východořímské říše se stal Istanbul.)

Do 4. století žili obyvatelé města klidným životem, avšak poté se město snažil dobýt kmen Vizigótů. Milán byl poté ještě několikrát obléhán a ničen. V 6. století na město útočili Langobardé, podle nichž byl pojmenován region Lombardie, jehož je Milán hlavním městem. V 8. století si podmanil Milán Karel Veliký a rozšířil o něj svou říši.

Italské město Milán - dovolená v Milánu Ve 12. století bylo město znovu dobyto. Na vydrancování Milána měl tehdy podíl Fridrich I. Barbarossa i kníže Vladislav II. Znovuobnovení města probíhalo pod taktovkou rodu Visconti na konci století, ty poté vystřídal rod Sforza (z této doby pochází Zámek Sforzesco). Město v tomto období vzkvétá a napomohla tomu i italská renesance, jedno z nejvýznamnějších období italského umění. V 16. století vystřídalo město Milán několik majitelů. Nejdříve si ho přivlastnil francouzský král František I., záhy poté Karel V. a Habsburkové vládnoucí ve Španělsku.

V 18. století byl Milán znám jako město opery. Ke konci století si město podmanil Napoleon a ustanovil ho hlavním městem Italského království. Za krátko však padl a město i celé území Lombardie se vrátilo pod křídla Rakouska. Toto období trvalo ovšem jen do sjednocení Itálie.

Město Milán bylo svědkem i několika událostí novodobé historie, když zde bylo po první světové válce založené fašistické hnutí vedené Mussolonim, a když zde byl tento vůdce po druhé světové válce popraven.

Památky a turistické atrakce města Milán

Nikdo, kdo zavítá do tohoto krásného města, nesmí opomenout navštívit Milánský dóm (neboli Duomo di Milano či také Milánská katedrála). Ke štěstí všech návštěvníku Milána ho nelze přehlédnout. Leží v historickém centu tohoto města a převyšuje téměř všechny okolní budovy. Stavba tohoto mohutného gotického chrámu započala na konci 14. století. Budova je netypická svým francouzským vzezřením, jehož strůjcem je architekt Jean Mignot pocházející právě z Francie. Stavba se však vlekla a během renesance se uvažovalo o přestavění, neboť Italové požadovali stavbu v čistě Italském stylu. (Z tohoto období pochází Amadeova věžička neboli Guglietto dell' Amadeo.) Nakonec se však pokračovalo v téměř původním stylu. Významnou je i Věž Madonina, která je součástí Milánského dómu. Napoleon Bonaparte se zasloužil o dokončení fasády katedrály. Za den, kdy byla budova definitivně dokončena je však považován až 6. leden roku 1965. Turisté si mohou zaplatit prohlídku členité střechy této monumentální stavby, pokud se však nechají jezdícími pásy vyvést na vrchol sousední sedmipatrové budovy, kde sídlí nákupní středisko, mohou si jí prohlédnou z příjemné kavárny.

Milovníky výtvarného umění jistě do svých zdí zláká kostel a klášter Santa Maria delle Grazie. Zde se totiž nachází jedna z nejznámějších fresek Leonarda da Vinci, jeho Poslední večeře. Tato freska zakrývá celou jednu vnitřní stěnu stavby. Při náletech britských a amerických letadel za druhé světové války byl klášter téměř zničen, freska Poslední večeře se však zachovala. Netypickou je freska proto, že její autor nepoužil klasickou techniku, kterou se fresky vytvářejí. Místo aby maloval do vlhké omítky a během několika hodin dokončil své dílo, pracoval da Vinci na své Poslední večeři téměř tři roky a maloval temperou na suchou omítku. Celé malbě tak však ubral na životnosti.

V 18. století, kdy se do popředí kulturního života Milána dostala opera, bylo na popud císařovny Marie Terezie postaveno divadlo La Scala neboli Teatro alla Scala. Svůj název má odvozen od názvu kostela Santa Maria della Scala na jehož základech divadlo stojí. Na jeho stavbě se podíleli architekti Pietro Marliani a Pietro Nosetti. Zvenku vypadá tato budova celkem nenápadně, uvnitř je však bohatě vyzdobena. Slavnostní otevření divadla doprovázela opera Odhalená Evropa od rivala slavného Amádea skladatele Salieriho. Protože se jedná o jednu z významných památek Milána, lze se podívat do interiéru divadla La Scala i mimo představení, které tu bývají nesmírně prestižní a drahé. Za prohlédnutí stojí i Galerie Victora Emanuela II., která pochází z 19. století. Najdete zde krámky věhlasných značek.

Náhodné fotky z cest po Itálii

Itálie_63
Itálie_31
Itálie_30
Itálie_53